Za dalekým obzorem

Vesmírné sondy

Pod zkratkou Maven se nachází sonda, které v roce 2013 dorazila k Rudé planetě a z její oběžné dráhy provádí průzkum atmosféry.
DSC06116.JPG
20154632.jpg
DSC06118.JPG
Drtivá většina lidských aperátů pohybujících se na Marsu, nebo kolem něj je amerického původu. Mezi vyjímky patří sonda Mars Exxpres. Ta k rudé planetě dorazila v roce 2003 a z oběžné dráhy mapuje její povrch.
DSC01942.JPG
20130617_Kasei-Valles-mosaic_20pct.jpg
DSC01943.JPG
Viking 1 byla americká planetární sonda z programu Viking určená pro průzkum Marsu v roce 1975.
7.6 1976 dorazila sonka k marsu, 5 dní poté vypustila první přistávací modul.
Za 6 let činnosti na Zem odeslala 51 539 snímků jak Marsu, tak i obou jeho měsíců.
DSC06333.JPG
e16bad14e1c54675b680d93477fe5bb4tauskh.jpg
DSC06335.JPG
První vozítko na Marsu. Měřítko 1:15, značně upraveno.
DSC06189.JPG
DSC06210.JPG
DSC06192.JPG
První marsovký pohybující se stroj nebyl americký, ale ruský :!:
2.12 1971 dosedl na povrch Marsu přistávací modul sondy Mars 3. Ten v sobě ukrýval miniaturní "vozítko" Prom M.
To bylo "vysazeno" na povrch, po kterém se mělo pohybovat pomocí lyží. S modulem bylo spojené kabelem pro přenost dat dlouhým 15 metrů.
Mělo zkoumat povrch planety pomocí dynamického penetrometru a radiačního denzitometru.
Pohyb vozítka pak měla sledovat kameta na přistávacím modulu, samo vozítko bylo vybaveno "inteligencí" - mělo se umět vyhnout překážce.
Bohužel však po úspěšném přistání bylo s modulem ztraceno spojení po pouhých 20 sekundách a modul předal na zemi pouze několik "fotografií" na kterých byly jen jakési fleky.
Jelikož se modul pokusil o kontakt, vědci si myslí, že vozítko bylo skutečně na planetu vysazeno a je klidně možné, že se pokoušelo splnit svoje úkoly.
DSC06919.JPG
DSC06918.JPG
DSC06916.JPG
Indická sonda k rudé planetě byla vyslána v listopadu 2013, od 24.9 pracuje na orbitě a předává informace o planetě.
mars_viking.jpg
DSC06879.JPG
DSC06883.JPG
Nozomi - česky Naděje byl první japonský pokus o vyslání sondy k cizí planetě, konkrétně k Marsu.
3.července 1998 sonda vzlétla na japonské raketě M-V-3.
Sonda byla umístěna na geocentrickou oběžnou dráhu okolo Země. Měla využít gravitace Měsíce k "vystřelení na Mars".
Došlo k poruše palivového systému, takže pro zážeh bylo málo paliva. Proto bylo rozhodnuto, že sonda v letech 2002 a 2003 provede další dva oblety Země a pak se vydá pomalu k Marsu.
14.3 2003 se stalo, ale díky nedostatku paliva byl zážeh motoru krátký a sonda se vydala mimo trajektorii spojující jí s Marsem. 9.12 2003 byla mise jako neúspěšná ukončena. Aby nikdy v budoucnu sonda nedopadla na Mars, byla odkloněna a bude kroužit okolo Slunce mimo kolizní dráhu s rudou planetou.
DSC06355.JPG
DSC06357.JPG
Soyuz-3-Rocket-Paper-Model.jpg
Beagle 2 byl britský neúspěšný přistávací modul sondy Mars Express, který měl přistát na Marsu. Modul sice dosedl na povrchu 25. prosince 2003, ale po přistání se již neozval řídícímu středisku.
Koncem roku 2014 se podařilo ztracenou sondu na povrchu vyfotografovat a vyvstala domněnka, že se sonda nezřítila, ale přistála, avšak nenavázala spojení.[2]
Poslední snímky modulu Beagle 2 pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter na začátku roku 2015, které ukázaly sondu v pracovní pozici, avšak jen s částečně otevřeným panelem antény, což znemožnilo jakoukoliv komunikaci tohoto modulu.
1.JPG
4.JPG
6.JPG
Mars Pathfinder byla planetární sonda v rámci programu Discovery vypuštěná 4. prosince 1996 agenturou NASA raketou Delta II, jen měsíc poté co odstartoval Mars Global Surveyor. Po 7 měsíční cestě Mars Pathfinder přistál na Marsu v pánvi Ares Vallis, v oblasti zvané Chryse Planitia, 4. července 1997. Složené sluneční panely po dobu cesty ukrývaly malé vozítko zvané Sojourner, schopné pohybovat se po okolí povrchového modulu a tím rozšířit zkoumanou oblast.
Ačkoliv byla proklamována životnost vozítka Sojourner pouze týden a povrchového modulu měsíc, obě části jí značně překonaly; 12 krát respektive 3 krát. Poslední komunikace se sondou Pathfinder proběhla 27. září 1997, kdy pravděpodobně došla energie v bateriích udržující teplotu modulu. Po odmlčení mateřského modulu se předpokládá, že stále funkční vozítko začalo kolem modulu kroužit či se zastavilo a vyčkávalo na další příkazy.
DSC06931.JPG
DSC06936.JPG
DSC06934.JPG
Byla to sice čtvrtá sonda, ale jako první dosáhla Marsu a odeslala první fotky rudé planety.
Startovala v listopadu 1964 , 14 a 15 července 1965 udělala a odeslala prvních 21 snímků Marsu s rozlišením 3 kilometry.
DSC06937.JPG
DSC06939.JPG
DSC06941.JPG
Model vozítka amerických kosmonautů na Měsíci. Jedná se o metal puzzle, měřítko neudáno.
DSC07019.JPG
DSC07015.JPG
DSC07017.JPG
Mars 1M také uváděn jako Marsnik (podle Sputnik) byla dvojice sond určených k průzkumu Marsu.
První byla připravena ke startu 10.10 1960, ale došlo k selhání a sonda byla zničena na startovní rampě.

Mars 1M č.2 byl připraven ke startu 14.10 1960.
V tomto případě došlo i k úspěšnému startu rakety Molnija, ale díky problémům třetího stupně nedosáhla sonda plánované geocentrické dráhy a zůstala na oběžné dráze okolo Země ve výšce 120 km, ze které postupně klesala až shořela v atmosféře.

Následovaly ještě 4 další neúspěšné sondy jiné konstrukce a až teprve po více jak 10 letech se podařilo Sovětskému Svazu úspěšně dosáhnout Marsu.

Mars 1M měl sesterskou sondu Veněra 1 určenou k letu na Venuši. Ani ona nebyla úspěšná.
Model Veněra 1 však existuje a stal se základem pro model Marsniku.
DSC07023.JPG
DSC07024.JPG
DSC07025.JPG
Model sondy, která z oběžné dráhy Marsu mapuje jeho povrch. Měřítko 1:48, volně stažitelný model.
DSC05064.JPG
20180428095626-328900-full.jpg
20180428094144-328897-full.jpg
Kovový model lunárního modulu. Metal puzzle doplněné o kousek lunárního terénu. Měřítko neudáno.
DSC04904.JPG
20180412120058-328388-full.jpg
20180412120115-328390-full.jpg
Model sovětské telekomunikační družice, vydaný v ABC.
DSC04884.JPG
20180407192738-328189.jpg
20180407192728-328186.jpg
Retro model sovětského Lunochodu, kdysi dávno vydaný v ABC.
DSC04872.JPG
20180316165628-326648.jpg
20180316165649-326652.jpg
0 Marsovské vozítko Opportunity se zapsalo do historie. 25,1 2004 kontejner přistál na Rudé planetě a kola Opportunity se poprvé dotkla povrchu. Podle plánu mělo fungovat 90 dní. A fungovalo !
Celých 90 a pak dalších a dalších 90 dní. Píše se rok 2017 a Oportunity stále brázdí marsovské planiny.
I díky této jeho houževnatosti objevili vědci na povrchu zajímavou planinu. Je pokrytá velkým množstvím různě velkých kuliček od světlých, přes namodralé až po velmi tmavé. jedná se o shluky hornin .
Tato planina dostala oficiální název Laika.
DSC02941.JPG
DSC02942.JPG
DSC02955 (2).JPG
Interkosmos 18 byla jedním ze satelitů, na kterém pracovali vědci ze zemí bývalého komunistického bloku. Na přístrojích umístěných uvnitř satelitu se čeští vědci nepodíleli, ale Interkosmos 18 si nesl vlastní malý satelit československé výroby - již zde zmíněný Magion 1.
DSC02923.JPG
V roce 1978 vzlétla do vesmíru první československá umělá družice - Magion 1.
Díky ní zkoumali vědci magnetické pole Země a ionosféru. Zanikla v roce 1981.
DSC02792.JPG
Mimosa byla česká sonda pro měření zemské atmosféry. Vzlétla v roce 2003 , po několika dnech se ale odmlčela. V roce 2011 shořela v atmosféře.
DSC02745.JPG
Sonda vystartovala 15.10 1977 na misi k Saturnu, kde zkoumala jak samotnou planetu, tak její měsíce. Funguje dodnes.
Free model bez udaného měřítka byl značně upraven.
IMG_0651.JPG
IMG_0650.JPG
IMG_0653.JPG
Vesmírná sonda Luna 3 vzlétla 4.10 1959 a jako první stroj vyslaný k Měsíci vyfotila jeho odvrácenou polokouli. Poté se vrátila na oběžnou dráhu okolo Země , kde nakonec shořela v atmosféře.

Model bez udání měřítka, vlastní tvorba.
DSC00797.JPG
DSC00796.JPG
DSC00800.JPG
12.2 1961 byla vypuštěna sonda Veněra 1 - první stroj, který člověk poslal k jiné planetě. Bohužel ve vzdálenosti 2 miliony kilometrů od Země stroj přestal komunikovat s pozemní základnou. Podle výpočtů ale proletěl okolo Venuše a někde ve Sluneční soustavě pravděpodobně létá dodnes.

Model bez přesného měřítka vyšel v časopise Zenit.
DSC00788.JPG
DSC00791.JPG
DSC00793.JPG
V letech 1977 a 1978 odstartovaly na své myse dvě identické sondy Voyager. Jejich úkolem bylo přenést na Zemi první fotografie vzdálených planet Sluneční soustavy. Voyager 1 tak poprvé vyfotografoval Jupiter a Saturn, Voyager 2 následně Saturn,Uran a Neptun. K dnešnímu dni obě sondy opustili Sluneční soustavu, Voyager 1 se nachází v mezihvězdném prostoru ve vzdálenosti 20 miliard kilometrů a míří k nejbližší hvězdě, kam doletí za 2 miliony let.

Free model, měřítko 1:48
IMG_0541.JPG
IMG_0543.JPG
IMG_0545.JPG
Sonda Juno byla vyslána na misi k Jupiteru, kde má zkoumat složení vrstev planety a pátrat po pevném jádru v centru planety. V této chvíli je ještě na cestě, na oběžnou dráhu okolo planety dorazí až v červenci letošního roku.
IMG_5115.JPG
IMG_5116.JPG
IMG_5119.JPG
Sputnik 3 byla třetí sovětská sonda vyslaná na oběžnou dráhu okolo Země 15.5 1958. Pracovala do 6.4 1960, kdy shořela v atmosféře. Nesla 12 různých měřících přístrojů a měla hmotnost 1327 kg.
V SSSR nesla označení Sputnik D. Ve skutečnosti to byla původní sonda, která měla letět do vesmíru jako první, ale kvůli souboji s časem a USA byla nahrazena mnohem jednodušším Sputnikem 1 , zbytečně vypuštěným Sputnikem 2 s Lajkou na palubě a ještě před tímto letem startovala identická sonda, ale došlo k havárii nosné rakety a ta i se sondou byla zničena.
DSC00097.JPG
DSC00102.JPG
DSC00104.JPG
První pokusy o lety do kosmu prováděly v USA na upravených raketách z války. Jednou z nich byla i ta, nesoucí označení No.59. Na vrcholku nesla tři kontejnery, jeden obsahoval i fotografický aparát. Při pádu se hlavice rozbila, ale podařilo se zachránit jednu fotografii. Byla to první fotografie zakulaceného zemského povrchu z vesmíru.
Model rakety v měřítku 1:96 je volně stažitelný z internetu.
IMG_5068.JPG
IMG_5067.JPG
IMG_5066.JPG
Pioneer 11 byla sesterská sonda Pioneeru 10, který měl za úkol navštívit Jupiter. Protože jeho mise byla úspěšná, během letu byl Pioneer 11 přesměrován k Saturnu a byl první lidskou družicí, která vyfotila planetu s prstenci.
Volně stažitelný model je v měřítku 1:48.
IMG_5018.JPG
IMG_5020.JPG
saturn-1460229.jpg
Americká sonda Magellam mapovala v roce 1994 pomocí radaru povrch planety. Díky ní máme kompletní globus Venuše , ukrytý pod hustou atmosférou.
Volně stažitelný model v měřítku 1:48
DSC09886.JPG
DSC09887.JPG
venus-surface-magellan-spacecraft.jpg
Americká sonda pro průzkum Marsu. V letech 1971-2 zmapovala více jak 80% povrchu planety.
Model od Nighthawks Studio nemá udané měřítko.
DSC09876.JPG
DSC09878.JPG
Mars-2015.jpg
Luna 2 byla první lidská sonda, která dopadla na povrch Měsíce. Vystartovala 12.9 1959 ze sovětského Bajkonuru, na povrch Měsíce dopadla o den později. Před dopadem poslala první detailní snímky povrchu v historii lidstva.

Model v měřítku 1:22,5 je vlastní tvorbou, použité materiály - plast,kov, dřevo, papír.
IMG_4980.JPG
IMG_4981.JPG
IMG_4983.JPG
První umělá družice Země vystartovala dne 4,10 1957 ze sovětského kosmodromu Bajkonur.
Obletěla 1440 planetu a 3.1 1958 shořela v atmosféře.

Model z plastu a kovu je vlastní tvorbou, měřítko 1:14,5
IMG_4989.JPG
IMG_4988.JPG
IMG_4990.JPG
Pioneer 10 byla první sonda určená k průzkumu planety Jupiter.
Vystartovala 3,3 1972. Při průletu okolo Jupiteru v prosinci 1973 odeslala první snímky největší planety k Zemi.
Její let dále pokračoval směrem ven ze Sluneční soustavy. Směřuje ke hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka, kam by měl doletět zhruba za 2 miliony let.
Mise byla oficiálně ukončena v roce 1997, ale ještě v lednu 2003 byl zachycen signál ze sondy, vzdálené 12 miliard kilometrů od Země !

Model vyšel v časopise ABC, měřítko neudáno.
20150211220303-264728-v.jpg
20150211220332-264730-v.jpg
20150211220448-264733-full.jpg
Sonda s označením Mariner 10 odstartovala z amerického mysu Canaveral 3.11 1973 . Měla dva úkoly - průlet okolo Venuše s nafocením povrchu a pak jeho hlavní cíl byla planeta Merkur.
29.3 1974 se přiblížila na vzdálenost 703 km od povrchu Merkuru a zaslala na zem první unikátní snímky této planety. Poté začala obíhat okolo Slunce tak, že se 21.10 1974 a 17.3 1975 ještě dvakrát přiblížila k Merkuru a posílala další fotografie.
O několik dní později byla úspěšná mise dokončena, protože sondě došlo palivo pro trysky i proud v bateriích. Podle předpokladu by měla stále obíhat okolo Slunce , ale na jiné trajektorii než planeta, takže už se s Merkurem nesetká.

Volně stažitelný model autora Johna Leslie v měřítku 1:24
IMG_4939.JPG
20160224091018-288594-full.jpg
messengerstill.jpg
Pioneer 1 byla první, bezpilotní sonda vyslaná dne 11.10 1958 k fotogrfování Měsíce.
Start proběhl úspěšně. Po vstupu do kosmického prostoru provedla sonda plánované zkušební snímky planety Země , které odeslala do řídícího centra.
Po odeslání 6 snímků došlo k poruše a místo plánovaného stočení sondy k Měsíci nedošlo k zážehu trysek a tak stroj pomalu klesal k zemi. Dva dni později shořel v zemské atmosféře.
První pokus o fotografování Měsíce se tedy nezdařil, ale těch 6 fotografií zachytilo poprvé naší planetu ve skutečném světle. Teprve o dva roky později jí blíže zmapovala sonda TIROS 1.

Volně stažitelný model, měřítko neudáno.
20160222093041-288510-full.jpg
DSC09843.JPG
DSC09844.JPG
TIROS 1 byl první meteorologickou družicí světa, ale především prvním přístrojem, co pořídil fotografie planety Země z kosmu.
TIROS je zkratkou Television Infrared Observation Satellite takže je jasné, že nedodával fotografie v klasické podobě, ale v infra červeném spektru.
Na oběžnou dráhu okolo Země byl vypuštěn 1.4 1960. Dodala několik tisíc snímků naší planety. Po 78 dnech činnosti přestala fungovat, ale pravděpodobně stále ještě lítá okolo mateřské Planety.

Model je volně stažitelným, měřítko neudáno.
20160215165746-288089-full.jpg
20160215165807-288092-full.jpg
earth-space.jpg
19,1 2006 vystartovala z Floridy sonda, která měla za úkol dodat na Zemi první fotografie nejvzdálenější planety Sluneční soustavy - Pluta. Než stačila uletět oněch 4,9 miliardy kilometrů, celosvětový kongres astronomů rozhodl, že Pluto již není planetou ale pouze exoplanetou.
I přesto 14.6 2015 sonda dorazila na místo určení a od té doby stále posílá (a ještě několik měsíců bude) perfektní záběry povrchu tohoto vzdáleného vesmírného světa.
Tím však její mise nekončí. Po odeslání dat bude uložena do spánkového režimu a znovu oživena v roce 2019, kdy by měla dosáhnout tzv.Kuiperova pásu, tedy oblasti, která je považována za konec Sluneční soustavy. Pokud se sondu podaří oživit, mohla by přinést fotografie z nejvzdálenějších objektů, které kdy sonda vyfotografovala. Následně pravděpodobně již bez energie opustí Sluneční soustavu a odletí ke vzdáleným hvězdám.

Model je vlastní tvorbou, měřítko neudáno.
20150328135929-268727-v.jpg
20150328140000-268730-v.jpg
20150328140618-268735-full.jpg
Kosmický projekt Ranger Lunar zahrnoval řadu bezobslužných sond, které měly zmapovat povrch Měsíce jako celku, tedy nejen známou ale i odvrácenou stranu.
První řada Ranger 1 a 2 selhaly hned při startu a byly zničeny.
Druhá upravená řada Ranger 3,4,5 byla konstrukčně upravena. Ani jedna sonda však se nedostala k Měsíci, aby pořídila snímky.
Třetí řada byla opět konstrukčně upravena, aby eliminovala předchozí nedostatky.
Ranger 6 opět selhal.
28.7 1964 ostartoval Ranger 7 , který 31.7 odeslal první kvalitní snímky povrchu Měsíce. Před ukončením činnosti jich dodal 4300.
Následovaly ještě Ranger 8 a 9, které dodaly dalších 12800 snímků povrchu Měsíce.

Volně stažitelný model v měřítku 1:24 výrazně upravený - doplněný o detaily a přebarvený.
20160220205508-288321-full.jpg
20160220205632-288327-full.jpg
295079_detail.jpg
Sonda s označením Veněra 9 startovala v Bajkonuru 8.června 1975 na svou misi k Venuši.
20.října vstoupila na orbitu planety, 22.října se oddělil přistávací modul který dosedl na povrch a odvysílal jeho první fotografie . Modul dokázal pracovat celých 54 minut. V této době odeslal mimo jiné informace o tom, že na povrchu Venuše je teplota 485 stupňů Celsia a tlak 90 atmosfér. Nad povrchem je světlo jako na Zemi v létě při zamračené obloze, mraky se nalézají ve výšce 30-35 kilometrů nad povrchem a tloušťka plynného obalu planety je cca 30-40 kilometrů silná. Po zničení přistávacího modulu přestala Veněra vysílat a stala se první umělou družicí na orbitě. Přestala být monitorována, ale je možné, že okolo planety krouží i dnes.

Model sondy je vlastní tvorbou autora stránek.
12 (10).JPG
12 (13).JPG
HD-Venus-Backgrounds.jpg
Hlavní stránky projektu.
Klikni na odkaz.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one