Za dalekým obzorem

Vesmírné sondy

0 Marsovské vozítko Opportunity se zapsalo do historie. 25,1 2004 kontejner přistál na Rudé planetě a kola Opportunity se poprvé dotkla povrchu. Podle plánu mělo fungovat 90 dní. A fungovalo !
Celých 90 a pak dalších a dalších 90 dní. Píše se rok 2017 a Oportunity stále brázdí marsovské planiny.
I díky této jeho houževnatosti objevili vědci na povrchu zajímavou planinu. Je pokrytá velkým množstvím různě velkých kuliček od světlých, přes namodralé až po velmi tmavé. jedná se o shluky hornin .
Tato planina dostala oficiální název Laika.
DSC02941.JPG
DSC02942.JPG
DSC02955 (2).JPG
Interkosmos 18 byla jedním ze satelitů, na kterém pracovali vědci ze zemí bývalého komunistického bloku. Na přístrojích umístěných uvnitř satelitu se čeští vědci nepodíleli, ale Interkosmos 18 si nesl vlastní malý satelit československé výroby - již zde zmíněný Magion 1.
DSC02923.JPG
V roce 1978 vzlétla do vesmíru první československá umělá družice - Magion 1.
Díky ní zkoumali vědci magnetické pole Země a ionosféru. Zanikla v roce 1981.
DSC02792.JPG
Mimosa byla česká sonda pro měření zemské atmosféry. Vzlétla v roce 2003 , po několika dnech se ale odmlčela. V roce 2011 shořela v atmosféře.
DSC02745.JPG
Sonda vystartovala 15.10 1977 na misi k Saturnu, kde zkoumala jak samotnou planetu, tak její měsíce. Funguje dodnes.
Free model bez udaného měřítka byl značně upraven.
IMG_0651.JPG
IMG_0650.JPG
IMG_0653.JPG
Vesmírná sonda Luna 3 vzlétla 4.10 1959 a jako první stroj vyslaný k Měsíci vyfotila jeho odvrácenou polokouli. Poté se vrátila na oběžnou dráhu okolo Země , kde nakonec shořela v atmosféře.

Model bez udání měřítka, vlastní tvorba.
DSC00797.JPG
DSC00796.JPG
DSC00800.JPG
12.2 1961 byla vypuštěna sonda Veněra 1 - první stroj, který člověk poslal k jiné planetě. Bohužel ve vzdálenosti 2 miliony kilometrů od Země stroj přestal komunikovat s pozemní základnou. Podle výpočtů ale proletěl okolo Venuše a někde ve Sluneční soustavě pravděpodobně létá dodnes.

Model bez přesného měřítka vyšel v časopise Zenit.
DSC00788.JPG
DSC00791.JPG
DSC00793.JPG
V letech 1977 a 1978 odstartovaly na své myse dvě identické sondy Voyager. Jejich úkolem bylo přenést na Zemi první fotografie vzdálených planet Sluneční soustavy. Voyager 1 tak poprvé vyfotografoval Jupiter a Saturn, Voyager 2 následně Saturn,Uran a Neptun. K dnešnímu dni obě sondy opustili Sluneční soustavu, Voyager 1 se nachází v mezihvězdném prostoru ve vzdálenosti 20 miliard kilometrů a míří k nejbližší hvězdě, kam doletí za 2 miliony let.

Free model, měřítko 1:48
IMG_0541.JPG
IMG_0543.JPG
IMG_0545.JPG
Sonda Juno byla vyslána na misi k Jupiteru, kde má zkoumat složení vrstev planety a pátrat po pevném jádru v centru planety. V této chvíli je ještě na cestě, na oběžnou dráhu okolo planety dorazí až v červenci letošního roku.
IMG_5115.JPG
IMG_5116.JPG
IMG_5119.JPG
Sputnik 3 byla třetí sovětská sonda vyslaná na oběžnou dráhu okolo Země 15.5 1958. Pracovala do 6.4 1960, kdy shořela v atmosféře. Nesla 12 různých měřících přístrojů a měla hmotnost 1327 kg.
V SSSR nesla označení Sputnik D. Ve skutečnosti to byla původní sonda, která měla letět do vesmíru jako první, ale kvůli souboji s časem a USA byla nahrazena mnohem jednodušším Sputnikem 1 , zbytečně vypuštěným Sputnikem 2 s Lajkou na palubě a ještě před tímto letem startovala identická sonda, ale došlo k havárii nosné rakety a ta i se sondou byla zničena.
DSC00097.JPG
DSC00102.JPG
DSC00104.JPG
První pokusy o lety do kosmu prováděly v USA na upravených raketách z války. Jednou z nich byla i ta, nesoucí označení No.59. Na vrcholku nesla tři kontejnery, jeden obsahoval i fotografický aparát. Při pádu se hlavice rozbila, ale podařilo se zachránit jednu fotografii. Byla to první fotografie zakulaceného zemského povrchu z vesmíru.
Model rakety v měřítku 1:96 je volně stažitelný z internetu.
IMG_5068.JPG
IMG_5067.JPG
IMG_5066.JPG
Pioneer 11 byla sesterská sonda Pioneeru 10, který měl za úkol navštívit Jupiter. Protože jeho mise byla úspěšná, během letu byl Pioneer 11 přesměrován k Saturnu a byl první lidskou družicí, která vyfotila planetu s prstenci.
Volně stažitelný model je v měřítku 1:48.
IMG_5018.JPG
IMG_5020.JPG
saturn-1460229.jpg
Americká sonda Magellam mapovala v roce 1994 pomocí radaru povrch planety. Díky ní máme kompletní globus Venuše , ukrytý pod hustou atmosférou.
Volně stažitelný model v měřítku 1:48
DSC09886.JPG
DSC09887.JPG
venus-surface-magellan-spacecraft.jpg
Americká sonda pro průzkum Marsu. V letech 1971-2 zmapovala více jak 80% povrchu planety.
Model od Nighthawks Studio nemá udané měřítko.
DSC09876.JPG
DSC09878.JPG
Mars-2015.jpg
Luna 2 byla první lidská sonda, která dopadla na povrch Měsíce. Vystartovala 12.9 1959 ze sovětského Bajkonuru, na povrch Měsíce dopadla o den později. Před dopadem poslala první detailní snímky povrchu v historii lidstva.

Model v měřítku 1:22,5 je vlastní tvorbou, použité materiály - plast,kov, dřevo, papír.
IMG_4980.JPG
IMG_4981.JPG
IMG_4983.JPG
První umělá družice Země vystartovala dne 4,10 1957 ze sovětského kosmodromu Bajkonur.
Obletěla 1440 planetu a 3.1 1958 shořela v atmosféře.

Model z plastu a kovu je vlastní tvorbou, měřítko 1:14,5
IMG_4989.JPG
IMG_4988.JPG
IMG_4990.JPG
Pioneer 10 byla první sonda určená k průzkumu planety Jupiter.
Vystartovala 3,3 1972. Při průletu okolo Jupiteru v prosinci 1973 odeslala první snímky největší planety k Zemi.
Její let dále pokračoval směrem ven ze Sluneční soustavy. Směřuje ke hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka, kam by měl doletět zhruba za 2 miliony let.
Mise byla oficiálně ukončena v roce 1997, ale ještě v lednu 2003 byl zachycen signál ze sondy, vzdálené 12 miliard kilometrů od Země !

Model vyšel v časopise ABC, měřítko neudáno.
20150211220303-264728-v.jpg
20150211220332-264730-v.jpg
20150211220448-264733-full.jpg
Sonda s označením Mariner 10 odstartovala z amerického mysu Canaveral 3.11 1973 . Měla dva úkoly - průlet okolo Venuše s nafocením povrchu a pak jeho hlavní cíl byla planeta Merkur.
29.3 1974 se přiblížila na vzdálenost 703 km od povrchu Merkuru a zaslala na zem první unikátní snímky této planety. Poté začala obíhat okolo Slunce tak, že se 21.10 1974 a 17.3 1975 ještě dvakrát přiblížila k Merkuru a posílala další fotografie.
O několik dní později byla úspěšná mise dokončena, protože sondě došlo palivo pro trysky i proud v bateriích. Podle předpokladu by měla stále obíhat okolo Slunce , ale na jiné trajektorii než planeta, takže už se s Merkurem nesetká.

Volně stažitelný model autora Johna Leslie v měřítku 1:24
IMG_4939.JPG
20160224091018-288594-full.jpg
messengerstill.jpg
Pioneer 1 byla první, bezpilotní sonda vyslaná dne 11.10 1958 k fotogrfování Měsíce.
Start proběhl úspěšně. Po vstupu do kosmického prostoru provedla sonda plánované zkušební snímky planety Země , které odeslala do řídícího centra.
Po odeslání 6 snímků došlo k poruše a místo plánovaného stočení sondy k Měsíci nedošlo k zážehu trysek a tak stroj pomalu klesal k zemi. Dva dni později shořel v zemské atmosféře.
První pokus o fotografování Měsíce se tedy nezdařil, ale těch 6 fotografií zachytilo poprvé naší planetu ve skutečném světle. Teprve o dva roky později jí blíže zmapovala sonda TIROS 1.

Volně stažitelný model, měřítko neudáno.
20160222093041-288510-full.jpg
DSC09843.JPG
DSC09844.JPG
TIROS 1 byl první meteorologickou družicí světa, ale především prvním přístrojem, co pořídil fotografie planety Země z kosmu.
TIROS je zkratkou Television Infrared Observation Satellite takže je jasné, že nedodával fotografie v klasické podobě, ale v infra červeném spektru.
Na oběžnou dráhu okolo Země byl vypuštěn 1.4 1960. Dodala několik tisíc snímků naší planety. Po 78 dnech činnosti přestala fungovat, ale pravděpodobně stále ještě lítá okolo mateřské Planety.

Model je volně stažitelným, měřítko neudáno.
20160215165746-288089-full.jpg
20160215165807-288092-full.jpg
earth-space.jpg
19,1 2006 vystartovala z Floridy sonda, která měla za úkol dodat na Zemi první fotografie nejvzdálenější planety Sluneční soustavy - Pluta. Než stačila uletět oněch 4,9 miliardy kilometrů, celosvětový kongres astronomů rozhodl, že Pluto již není planetou ale pouze exoplanetou.
I přesto 14.6 2015 sonda dorazila na místo určení a od té doby stále posílá (a ještě několik měsíců bude) perfektní záběry povrchu tohoto vzdáleného vesmírného světa.
Tím však její mise nekončí. Po odeslání dat bude uložena do spánkového režimu a znovu oživena v roce 2019, kdy by měla dosáhnout tzv.Kuiperova pásu, tedy oblasti, která je považována za konec Sluneční soustavy. Pokud se sondu podaří oživit, mohla by přinést fotografie z nejvzdálenějších objektů, které kdy sonda vyfotografovala. Následně pravděpodobně již bez energie opustí Sluneční soustavu a odletí ke vzdáleným hvězdám.

Model je vlastní tvorbou, měřítko neudáno.
20150328135929-268727-v.jpg
20150328140000-268730-v.jpg
20150328140618-268735-full.jpg
Kosmický projekt Ranger Lunar zahrnoval řadu bezobslužných sond, které měly zmapovat povrch Měsíce jako celku, tedy nejen známou ale i odvrácenou stranu.
První řada Ranger 1 a 2 selhaly hned při startu a byly zničeny.
Druhá upravená řada Ranger 3,4,5 byla konstrukčně upravena. Ani jedna sonda však se nedostala k Měsíci, aby pořídila snímky.
Třetí řada byla opět konstrukčně upravena, aby eliminovala předchozí nedostatky.
Ranger 6 opět selhal.
28.7 1964 ostartoval Ranger 7 , který 31.7 odeslal první kvalitní snímky povrchu Měsíce. Před ukončením činnosti jich dodal 4300.
Následovaly ještě Ranger 8 a 9, které dodaly dalších 12800 snímků povrchu Měsíce.

Volně stažitelný model v měřítku 1:24 výrazně upravený - doplněný o detaily a přebarvený.
20160220205508-288321-full.jpg
20160220205632-288327-full.jpg
295079_detail.jpg
Sonda s označením Veněra 9 startovala v Bajkonuru 8.června 1975 na svou misi k Venuši.
20.října vstoupila na orbitu planety, 22.října se oddělil přistávací modul který dosedl na povrch a odvysílal jeho první fotografie . Modul dokázal pracovat celých 54 minut. V této době odeslal mimo jiné informace o tom, že na povrchu Venuše je teplota 485 stupňů Celsia a tlak 90 atmosfér. Nad povrchem je světlo jako na Zemi v létě při zamračené obloze, mraky se nalézají ve výšce 30-35 kilometrů nad povrchem a tloušťka plynného obalu planety je cca 30-40 kilometrů silná. Po zničení přistávacího modulu přestala Veněra vysílat a stala se první umělou družicí na orbitě. Přestala být monitorována, ale je možné, že okolo planety krouží i dnes.

Model sondy je vlastní tvorbou autora stránek.
12 (10).JPG
12 (13).JPG
HD-Venus-Backgrounds.jpg
Hlavní stránky projektu.
Klikni na odkaz.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one