Za dalekým obzorem

Pozemní technika a rakety

Jedním z amerických nosičů byly původně balistické rakety Titan. V modelech je ukázka jejich vývoje. Měřítko 1:96, různí autoři a vlastní tvorba.
Titan 1
Titan 1
Titan 2
Titan 2
Titan 3 Agema
Titan 3 Agema
Titan 3 Agema D
Titan 3 Agema D
Titan 23 G
Titan 23 G
Titan 3D
Titan 3D
Titan 4
Titan 4
Nové modely vesmírných nosičů rozných států i různých měřítek.
SpaceX Falcon 9
SpaceX Falcon 9
Antares
Antares
Cosmos 1B
Cosmos 1B
Diamant BP4
Diamant BP4
Minotaur 5
Minotaur 5
Interkosmos 3c
Interkosmos 3c
Chenjang CZ-1B
Chenjang CZ-1B
PSLV
PSLV
Atlas 5
Atlas 5
Delta 2
Delta 2
Delta 4 Medium
Delta 4 Medium
Delta Heavy
Delta Heavy
SLS
SLS
Pod názvem sondážní rakety jsou označovány malé konstrukce, které byly schopny dosáhnout vesmíru, ale nebyly schopny umístit náklad na oběžnou dráhu.
DSC03977.JPG
DSC03997.JPG
DSC04021.JPG
DSC04034.JPG
DSC04179.JPG
DSC04165.JPG
DSC04364.JPG
Kolekce modelů raket, vypuštěných japonskem. Různá měřítka a autoři.
DSC03614.JPG
DSC03933.JPG
DSC04123.JPG
DSC04163.JPG
DSC04358.JPG
DSC04440.JPG
DSC04346.JPG
DSC04382.JPG
DSC04181.JPG
Ukázka modelů několika hvězdáren a teleskopů z celého světa. Vlastní tvorba.
Parkes - Austrálie
Parkes - Austrálie
Mount Graham - USA
Mount Graham - USA
Mount Megantic - Kanada
Mount Megantic - Kanada
Namakwa - Jihoafrická republika
Namakwa - Jihoafrická republika
Magellan - Chile
Magellan - Chile
Balistická mezikontinentální atomová střela byla vyrobena v Rusku v roce 1982. Její hlavní cíl byl jasný - donést atomový náklad do USA. Odpalovala se ze stabilních zařízení - sil, nebo ze speciáních vagonů. Naštěstí nikdy nebyla použita. Vzlétlo pouze několik zkušebních prototypů, všechny z kosmodromu Pleseck. Neoficiálně se tvrdí, že prototypy nesly místo maket jaderných hlavic špionážní satelit. Pokud je to pravda, pak tato bojová raketa posloužila armádě pro kosmické účely. Bez ohledu na to, co nesla.
20170423110229-309986-v.jpg
Japonsko používalo pro vynášení satelitů a sond licenční americké rakety Delta 1. Snahou však bylo vytvořit vlastní konstrukce.
První nesla označení NIPPON M U5 později M V. Celkem vzniklo 6 těchto raket, z nich první M U5 byla pouze dvoustupňová, testovací, dalších pět dostalo ještě třetí stupeň, aby se zjistilo, že třístupňová raketa je příliš drahá a výroba byla zastavena. Stroje nahradil typ Epsilon, který přímo navazuje na M U5.
DSC03086.JPG
Dlouhý pochod s označením CZ 1D byla první Čínou vyrobená skutečně kosmická raketa. Na rozdíl od všech předchozích konstrukcí byla schopna vynést náklad na oběžnou dráhu. Byla použita pouze dvakrát a její náklad byl vždy stejný - testovací konstrukce návratového modulu.
DSC03084.JPG
Odpovědí na severokorejské vesmírné pokusy je jihokorejská raketa NARO - 1. Ta vzlétla na jaře 2013 jako reakce na typ Unha 3 a při svém letu vynesla do kosmu pro změnu jihokorejský satelit vlastní výroby.
DSC03083.JPG
První severokorejský nosič, který dokázal na oběžnou dráhu umístit satelit vlastní konstrukce nese název Unha 3. Vzlétl na sklonku roku 2012.
DSC03081.JPG
Hlavní stránky projektu.
Klikni na odkaz.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one